BMW G650 Xcountry

Text: Filip Tichý | Foto: Jiří Jevický , Dan Šeiner | Zveřejněno: 14.1.2008 | Zobrazeno: 58 170x

Kdo by to byl řekl, že jednoválce BMW jsou na trhu již čtrnáct let? Po dlouholeté výrobě cestovních endur F650 založených na jednoválci Rotax se na trhu v roce 2007 objevily první tři nové modely G650 s inovovaným motorem vyráběným ve spolupráci s Aprilií v jejím závodě v italském Scorseze. První roky výroby jednoválců, kdy na tyto lehké a svižné stroje svět hleděl s nedůvěrou, protože „přece BMW vyrábí těžké cestovní boxery a čtyřválce“, jsou již dávno pryč. Letos BMW dokonce zamířila ještě do menšího objemu, když předvedla sportovní kousek G450X. Ale vraťme se k hlavnímu tématu testu. Dnes se podíváme na zoubek jednomu z trojice nových géček - univerzálnímu endurku BMW G 650 Xcountry.

Kapitoly článku

Design, ergonomie

V jednoduchosti je síla, takové heslo si zřejmě konstruktéři vytyčili a evidentně se to osvědčilo. BMW G650 Xcountry je vzorem jednoduchosti a navazuje na styl scramblerů sedmdesátých let minulého století. Zatímco původní výrobci jednoduchých endur pro své civilní modely hledají stále divočejší tvary světlometů a designových prvků, Xcountry vyráží na trh v maximálně jednoduchém kabátě s rámem opticky přecházejícím v zadní kyvku a doplněném mrňavým kulatým světlometem. Díky subtilnímu předku dostává zadní část motorky s mohutnou koncovkou výfuku po straně pod sedlem zajímavý výraz a mašina vypadá vyváženě a líbí se motorkářům i laikům. A přitom na trhu vlastně nemá žádného přímého konkurenta - nejvíce se asi blíží zaměřením Aprilii Pegaso 650 či starším řadám XT a tvary možná zase Yamaze MT-03.

Na rozdíl od druhých modelů řady G650 Xchallenge (test zde) a Xmoto, nabízí Xcountry pohodlné široké sedlo, které bez problémů snese i celodenní ježdění a potěší i pozadí spolujezdce. Rozhodně v rámci této kategorie příjemné překvapení. Sedlo je ovšem trochu výše, než je obvyklé třeba u naháčů nebo svého předchůdce F650, takže menší postavy by mohly mít trochu potíže. Ovšem dá se z původní výšky 87 cm snížit o 3 cm, přestože jsem to při testu osobně nezkoušel. Posaz je vzpřímený s dostatkem místa na nohy, široká řídítka jsou trochu blíže řidiči než u cestovních endur, ideální do města a pro nižší rychlosti. Hlavním dojmem při prvním kontaktu s touto motorkou je ovšem jeho až neuvěřitelně nízká hmotnost. 148 kg suché váhy (asi 160 kg se všemi náplněmi), to je o celých 30 kg méně než předchůdce bývalé řady F650GS. Manipulace na místě nebo kličkování mezi stojícími auty je díky tomu snadné skoro jak na kole.

Přístroje a ovladače

Místo budíků jsou všechny ukazatele shromážděny do plastové krabičky s displejem. Levné a účinné řešení, na sdělení hlavní informace o rychlosti to stačí. Přestože mě osobně trochu chyběl otáčkoměr, u stroje této kategorie a zaměření by asi byl nadbytečný a motor dá případné přetáčení dostatečně najevo. Ostatní ovladače jsou v pohodě, Géčka naštěstí používají klasický ovladač směrovek na levý palec, ale i tak jsme nebyli úplně nadšeni.

Oproti jiným motocyklům je zde přehozený spínač směrovek a klaksonu a moc se nám nedařilo na to zvyknout a celý den jsme na sebe důkladně troubili. Ale majitel, který nepřesedá mezi více motorkami, si asi rychle zvykne. Co mě dost zklamalo, byla silně vibrující zrcátka, dozadu toho ve vyšších otáčkách opravdu nebylo moc vidět a vzhledem k perfektním vlastnostem pro ježdění po městě to zamrzí. Ovšem zvláštní bylo, že do samotných řídítek se žádné vibrace neprojevovaly, i sedlo bylo v pohodě něco málo vibrací se dostalo jen do stupaček.